David Novotný, hlavní trenér, bývalý hráč Prague Lions a Black Hawks

Tvoje fotbalová kariéra je pěkně dlouhá a plná mnoha úspěchů, můžeš trochu přiblížit tvou fotbalovou kariéru od samotných počátků až těsně po Mammoths?

David: Na české poměry se dá vskutku říct, že jsem veteránem amerického fotbalu u nás. Poprvé jsem si navlékl chrániče a helmu už v roce 1998 na náboru pražského týmu Prague Lions. Za Lvy jsem sehrál nejvíce zápasů a to na různých pozicích v obraně i útoku. Díky své velké postavě a zápalu pro fotbal jsem se na hřišti naštěstí nikdy neztratil. Nakonec jsem zakotvil na pozici útočného lajnaře s občasným záskokem v lajně obranné a myslím, že tady se mi dařilo nejvíc. Pro nezkušeného kluka, byla tehdy možnost hrát americký fotbal za pražský tým malým zázrakem a taky jsem si to náležitě užíval. Vždycky mě to ale táhlo zpátky na Moravu a tak jsem na konci sezóny 2009 chtěl ukončit svoje působení u Lions. Vedly mě k tomu sice i jiné okolnosti než jen stesk po rodině a přátelích, ale naštěstí jsem se nechal přemluvit a společně s některými spoluhráči jsme založili další pražský klub Black Hawks. Zde jsem zažil zcela určitě nejlepší dva roky svojí hráčské kariéry a díky těsné výhře nad Prague Panthers v památném finále sezóny 2011 jsem konečně mohl skončit na vrcholu. Už v té době jsem byl v kontaktu s fotbalovými nadšenci z Olomouce, kteří trénovali s cílem zúčastnit se v budoucnu nějakého turnaje či nižší ligy. I když jsem předpokládal, že v tak lidnatém městě je větší pravděpodobnost založit nový tým, rozhodl jsem se po několika měsících s hrstkou věrných přesunout do Přerova a brzy na to vznikl tým Mamutů.

A teď ta nejdůležitější změna a to jak se z lajnaře stane trenér? Sice je to pořád o fotbalu, ale řekl bych, že už úplně z jiné strany?

David: V první řadě je potřeba říct, že jsem nikdy neměl ambice být trenérem nebo třeba jen asistentem. Už si ani nevzpomínám, jak se to vlastně událo, ale přišlo mi logické předat své zkušenosti dál. Problém byl v tom, že nebylo komu. Nejtěžší bylo sehnat dostatek schopných lidí, kteří mají chuť hrát jeden z nejtvrdších sportů na světě. V Olomouci vše padlo právě kvůli nízké účasti hráčů na trénincích a proto následoval ten přesun do Přerova, kde jsem měl jako místní rodák lepší přesvědčovací pozici. Ani tady nebyly začátky vůbec lehké, ale asi mi to vyšlo a dnes je na soupisce bezmála 30 hráčů odhodlaných bojovat za naši věc. Mnoho lidí nevěřilo, že to dokážu a odrazovali mě, ale naštěstí jsem dostatečně zarputilý a nenechal jsem se zviklat. Velkou překážkou jsou prvotní investice do vybavení a velmi brzy jsem pochopil, že bez podpory sponzorů a přátel to nepůjde. Snad to nevyzní moc namyšleně, ale většinou mám štěstí na lidi okolo sebe a proto také věřím v náš úspěch a velká vítězství. Co se týče toho trenérství, jde o moji první sezónu a až čas ukáže, jestli mi to půjde. Neznamená to, že pokud jsem byl dobrým hráčem, musím být automaticky dobrým trenérem. Tak jak jsem náročný na své hráče, jsem náročný i na sebe a vím, že celý tým Mamutů ještě čeká spousta těžké práce. Beru to ale jako výzvu, se kterou se chci poprat.

Krom samotného trénování hráčů se velkou měrou podílíš i na existenci klubu na úrovni asociace, asi to není jen o tom že se 20lidí domluví že bude hrát fotbal. Jak komplikované je v dnešní době založit fotbalový klub?

David: Jak už jsem naznačil, začátky byli těžké a ani teď to není jen o tom domluvit datum zápasu a tím to končí. Pamatuji si prvopočátky amerického fotbalu v ČR a od té doby došlo k mnoha změnám a úpravám povinností, které kluby musí splnit. Díky těmto omezením je pro nově vznikající tým sice mnohem složitější prvotní rozjezd, ale chápu, že to je pro dobro věci. Bez nějakých jasně daných pravidel by nemohla asociace vůbec fungovat a týmy by si dělali co se jim zrovna hodí. Vzhledem k tomu, že s vedením družstva neměl nikdo z nás žádné zkušenosti, docházelo donedávna k různým administrativním nesrovnalostem, ale věřím, že příští sezónu už budeme ponaučení z chyb. S nadsázkou říkávám, že kdybych to byl býval věděl, byl bych do toho nešel, ale i přes jistá martyria mě to hodně baví. Je to ale obrovsky časově i finančně náročné. Naštěstí mi s vedením klubu pomáhá předseda Pavel Peška, asistent Vlaďa Samohýl a klubový administrátor Tomáš Gregovský. Bez nich bych se asi zbláznil.

Mamuti existují a trénují něco přes rok, jak hodnotíš svou práci jako trenér když dnes pozoruješ kluky na hřišti? Asi hodně prozradila i nedávná scrimmage se Zvolen Patriots?

David: Ani mi to jako rok nepřijde, strašně mi to uteklo, ale bylo to hodně divokých 12 měsíců. Od tréninků v parku Michalov až doposud jsme se takřka nezastavili a většina hráčů se moc těší na konfrontaci s jiným týmem, aby konečně fanouškům předvedli, co se naučili. Věřil jsem klukům už před scrimmage se Zvolenem, ale i tak jsem byl mile překvapen, když drželi krok se zkušenějšími protihráči. Může se zdát, že nám jde letos jen o tzv. oťukávání se, ale byl bych špatný trenér, kdybych nechtěl vyhrávat a proto nepolevím ze svých nároků. Rozhodně nevyhledávám příležitosti, kdy můžu zvýšit hlas, ale pokud se mi něco nelíbí, hráči to většinou pocítí. Ale i tak jsem slyšel, že můžu být klidně přísnější. Za tu dobu co s Mamuty trénuji, se z některých kluků stali chlapi a postupně vymizelo i takové to grázlovství, které ustoupilo hráčské disciplíně, což nám může taky hodně pomoct. Navíc se utvořila bezva parta, která se začíná čím dál víc hecovat a to je u kolektivního sportu strašně důležité.

První zápas vás čeká již za pár dní a v něm se ukáže co v Mamutech opravdu je. S čím ty jdeš do tohoto prvního zápasu? Co může být síla a naopak slabina týmu?

David: Našim prvním soupeřem je Brno Pitbulls, kteří jsou rovněž zcela novým týmem. Naše pozice jsou sice podobné v tom, že jsme si navzájem záhadou kvůli neznalosti stylu hry, ale předpokládám, že pár hráčů působilo u slavnějších Alligators a z tohoto důvodu nemůže jít o slabé mužstvo. V konečném důsledku to může být nejdůležitější zápas celé sezóny a s tím budeme do utkání vstupovat. Naší největší nevýhodou je malá zkušenost celého mužstva, trochu se obávám přehnané nervozity. Naopak pokud hráči splní všechny své úkoly a nikdo se nezraní, nebudou to mít Pitbulové na našem hřišti vůbec lehké. Náš deficit můžeme dohnat precizností a disciplinovaností. Kluci jsou fyzicky dobře připraveni a prozatím je i dost lidí na vystřídání kvůli rozložení sil. Nebál bych se tvrdit, že zvítězit může v neděli kdokoli a kvůli vyrovnanosti obou týmů může jít o divácky zajímavý zážitek.

Asi je těžké mít před prvním zápasem první sezóny nějaké reálné cíle na celkové umístnění na konci sezóny, ale i přesto, kde bys tým rád viděl po skončení?

David: Nerad si sázím na výsledek a už vůbec ne pokud jde o tým, ve kterém jsem osobně zainteresován. Pokud jde o naše šance na úspěch v letošní sezóně, jsem realista a na některé týmy asi ještě dlouho mít nebudeme, ale podle dostupných informací na tom nejsme zase tak špatně a můžeme jen překvapit. Bude pro mě velkým úspěchem, když vyhrajeme dvě až tři utkání a silnějším soupeřům nedáme nic zadarmo. Pokud se vyhneme zraněním a dokážeme se nadále zlepšovat a učit z vlastních chyb, nebojím se, že by naše první sezóna mela být průšvih.

A tradiční otázka na závěr. Je něco co bys rád zdělil fanouškům Přerov Mammoths?

David: Snahou je rozšířit v našem okolí povědomí o americkém fotbale všeobecně. Velkou překážkou pro potencionální fanoušky je neznalost pravidel a mnozí si nás pletou s rozšířenějším ragby. Tento problém se chceme pokusit vyřešit komentováním našich domácích zápasů. Vypadalo by to asi tak, že by hlasatel vždy vysvětlil co se na hřišti děje a laický divák by tak měl přehled o hře. Další možností je distribuce letáků s pravidly před utkáním.

Mým snem je časem rozšířit fanouškovskou a hráčskou základnu nejen na Přerov, ale i ostatní města v regionu a být týmem pro celou Hanou a blízké okolí. V Americe je běžné, že v době zápasu se zastaví veškerá činnost a celé město jde fandit svému mužstvu. Koho nebaví tradiční sporty, má konečně příležitost vidět něco jiného a americký fotbal slibuje drsnou, ale férovou podívanou. Přijďte a určitě si fotbal zamilujete. Alespoň co se mně týče, je to ta jedna z nejlepších věcí co jsem za svůj život poznal. I love this game!!!